Aktuality a akce

Orchidej střevíčník pantoflíček roste v chráněné krajinné oblasti Český ráj na jediném místě na Maloskalsku. Vymizel především kvůli tomu, že mu nevyhovují tmavé smrkové lesy, které mnohde nahradily původní lesy smíšené či listnaté. Nesvědčí mu ani přemnožení spárkaté zvěře, která jej okusuje či rozrývá půdu. Především v minulosti jej také lidé vyrýpávali a přesazovali do zahrádek. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nyní schválila regionální akční plán na jeho záchranu. Je součástí evropského projektu PROSPECTIVE LIFE, jehož cílem je zlepšit ochranu nejohroženějších druhů rostlin a živočichů v naší zemi. 

„Doufáme, že se nám podaří krásný střevíčník pantoflíček v Českém ráji udržet. Zaměříme se proto na péči o jediné místo, kde dosud roste, plánujeme prosvětlit les, aby tu měl vhodné podmínky. Zároveň chceme ve spolupráci s libereckou botanickou zahradou vypěstovat ze semen rostlinky, které vysadíme jednak na místo, kde strevičník nyní přežívá, a jednak na další vhodná místa v Českém ráji. Kvůli přemnožené spárkaté zvěři budeme asi muset přistoupit k tomu, že rostliny oplotíme, aby nedošly k úhoně,“ vysvětluje Jiří Klápště z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.   

Střevíčník pantoflíček je jedním z 64 druhů tuzemských orchidejí. Své jméno dostal podle spodní části květu tvořené vyklenutým pyskem okvětního lístku. Ten svým tvarem připomíná střevíc a je v něm skryta důmyslná past s opylovacím mechanismem. Květem zlákaný hmyz usedne na okraj otvoru a sklouzne do nitra pysku. Cesta zpět je však kvůli vylučovaným kluzkým látkám a zpětně ohnutým chlupům nemožná. Na svobodu se hmyz dostane pouze velmi úzkou štěrbinou v blízkosti báze pysku, kde jsou umístěny tyčinky a pestík. Při úniku malým otvorem ulpí na hřbetě oběti lepkavý pyl, a pokud pak hmyzí pomocník navštíví další květ střevíčníku, může dojít k opylení. To je u většiny orchidejí vázáno na konkrétní druhy hmyzu. Střevíčník pantoflíček k němu potřebuje včely pískorypky. Je to vytrvalá rostlina, která se dožívá i několika desetiletí. Ačkoliv u nás nyní roste zhruba na stovce míst, jsou oblasti, kde dříve byl hojnější, ale dnes je na pokraji vyhynutí. 

Populace na Maloskalsku bude posilována rostlinami z vlastního genofondu. Do množení rostlin ze semen odebraných na původní lokalitě se zapojí Botanická zahrada Liberec. „Abychom zvýšili šanci na úspěch a množení urychlili, budeme provádět sterilní výsevy semen do in-vitro kultur paralelně v laboratoři botanické zahrady a na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Až nám něco vyroste, bude třeba rostliny převést ze sterilního prostředí do reálných podmínek. K tomu máme v Liberci vhodné chladné skleníky, které budou rostlinám imitovat lesní prostředí. Střevíčníky v přírodě rostou v symbióze s mykorrhizními houbami. Ze zahradnické praxe víme, že střevíčník pantoflíček dokáže růst i bez těchto hub, ale rostliny s kořeny osídlenými symbionty dříve a častěji kvetou a jsou celkově silnější. A to chceme. Zahradnicky produkované střevíčníky bývají uměle inokulovány komerčně dostupnými kulturami symbiotických hub. Ty ale našim střevíčníkům podávat nechceme, abychom na lokalitu nezavlekli cizorodé houby a nerozvrátili tak půdní mikroflóru na lokalitě. Budeme proto odebírat vzorky hrabanky z širšího okolí rostlin na lokalitě a sterilně připravené rostliny vysadíme do této směsi. Na lokalitu pak vrátíme kompletní tandem plně adaptovaný na růst v původním prostředí,“ doplnil Miroslav Srba z Botanické zahrady v Liberci. 

Přípravu regionálních akčních plánů zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Slouží k záchraně populací ohrožených druhů rostlin a živočichů na regionální úrovni. Často se mezi ně vybírají tzv. deštníkové druhy, jejichž ochranou se pomůže řadě jiných rostlin a živočichů s podobnými nároky na prostředí. Nový regionální akční plán pomůže nejen střevíčníku pantoflíčku, ale třeba i dalším druhům světlých lesů, zejména dalším orchidejím, jako je třeba okrotice bílá. 

Projekt PROSPECTIVE LIFE by měl zlepšit kondici české krajiny, uchovat a zvýšit její biodiverzitu a také zvrátit úbytek nejohroženějších druhů. Potrvá až do roku 2033. Přinese na čtyři desítky nových záchranných programů, programů péče a regionálních akčních plánů pro vybrané ohrožené druhy rostlin a živočichů. Zaměří se i na osvětu, vzdělávání a komunikaci oblasti ochrany nejohroženějších druhů, ale i druhové rozmanitosti obecně. 

Více na webových stránkách Záchranné programy.

Foto: Lucie Benešová