Fakta o Českém ráji:

  • rozloha: 182 km2
  • ​​​​​​​nadmořská výška: 233 - 744 m n. m.
  • vyhlášení: 1. 4. 1955
  • znovuvyhlášení: 5. 12. 2002

Naše nejstarší chráněná krajinná oblast, právem nazývaná Český ráj, byla vyhlášena již v roce 1955 na území mezi Turnovem, Mnichovým Hradištěm a Sobotkou. K jejímu významnému rozšíření došlo v roce 2002, kdy se toto území prakticky zdvojnásobilo, a to směrem k Frýdštejnu, Jičínu a Sobotce. V rámci ČR patří Český ráj k rozlohově menším chráněným krajinným oblastem (zaujímá cca 182 km2), to však nic neubírá na jeho přírodních a krajinných hodnotách.

Pro Český ráj je příznačná jeho harmonicky utvářená krajina s pískovcovým reliéfem a skalními městy. Oblast je tvořena především kvádrovými pískovci, které se zde ukládaly v druhohorním období na okrajích tehdejšího moře. Současná podoba skalních útvarů je výsledkem dlouhotrvajícího působení sil z nitra Země a trvalé erozní činnosti. Skalní města Prachovské skály, Hruboskalsko, Klokočské skály, Příhrazské skály či Suché skály a jejich typické doprovodné jevy - jeskyně, pseudozávrty, skalní brány a okna, symbolizují jedinečnost tohoto území. Nezapomenutelné jsou ale i daleké výhledy ze zdejších náhorních plošin, jimž vévodí třetihorní sopečné vrchy Vyskeř, Mužský a Kozákov, v čele se symbolem kraje, tajemnou zříceninou hradu Trosky, tyčící se na čedičových vrších sopečného původu Panna a Baba.

Hrad Kost.
Mokřadní olšina V Dubech.
Prvky sakrální architektury v Klokočí.
Prvky sakrální architektury u Vyskře.
Sokol stěhovavý.
Trosky a Kozákov – mozaika lesů, luk a polí.
Věžický rybník.
Rašeliniště u Vidláku.
Zimní Hruboskalsko.

Ráz krajiny dotváří pestrá mozaika hlubokých lesů, květnatých mokřadních a mezofilních luk, rybníků, tůní, vodních toků a pramenišť. Na tato různorodá stanoviště je vázána řada zvláště chráněných či vzácných druhů rostlin a živočichů. Na malém kousku země tak můžeme spatřit druhy vázané na skalní města, mokřadní biotopy, lesní komplexy, ale i zemědělskou krajinu. Navíc, díky své poloze můžeme v Českém ráji sledovat horský fenomén spolu s teplomilnějšími druhy nížin. Udržování a postupné zlepšování stavu těchto významných biotopů je nezbytné pro zajištění ekologických funkcí celé krajiny.

Neoddělitelnou součástí krajiny osídlené odedávna člověkem, jsou mnohá vesnická sídla s typickými stavbami lidové architektury a zachovalou sídelní strukturou, drobné sakrální stavby, historické památky - např. hrady a zámky Kost, Valdštejn, Hrubá Skála, Frýdštejn, Humprecht. Přítomnost lidského prvku v krajině dokládá zemědělsky obdělávaná krajina - extenzivní sady se starými odrůdami ovocných dřevin, či původní i nově vznikající stromořadí a zemědělské pozemky různého charakteru.