Charakteristika oblasti - CHKO Orlické hory


Charakteristika oblasti
Orlické hory, hraniční pohoří klenoucí se nad tokem Divoké Orlice, patří po celý rok mezi hojně navštěvovaná místa České republiky. Horská krajina je protkaná prameny drobných toků a říček, mozaikou rašelinišť, květnatých mokrých luk, horských trávníků, pastvin a lesů. Ve srovnání s okolními sudetskými pohořími nejsou možná Orlické hory až tak výjimečné, přesto zde můžeme najít mnoho zajímavých druhů rostlin i živočichů. Mezi jinými třeba bohatou populaci středoevropského endemitu hořečku mnohotvarého českého, pro který se v České republice realizuje záchranný program.
Orlické hory v sobě nesou také odkaz minulosti. Výzvu k aktivnímu odpočinku a touze po poznání představují zříceniny gotických hradů, vojenské opevnění zbudované ve 30. letech 20. století, netradičně rekonstruovaný poutní kostel v Neratově i kaple sv. Anny přemístěná k osadě Hadinec. Bohatá sklářská historie Orlických hor je v současnosti připomínána deštenskými slavnostmi tavení skla dřevem.
Chráněná krajinná oblast Orlické hory
K ochraně přírodních a kulturních hodnot Orlických hor byla v roce 1969 zřízena chráněná krajinná oblast Orlické hory. Její severní a východní hranici tvoří státní hranice s Polskou republikou. Rozkládá se na území Královéhradeckého kraje, menší částí na jihu zasahuje i na území Pardubického kraje. Svou výměrou 204 km2 se řadí k menším chráněným krajinným oblastem v České republice.
Chráněná krajinná oblast Orlické hory se zcela překrývá s chráněnou oblastí přirozené akumulace vod CHOPAV Orlické hory vyhlášenou v roce 1978. V rámci celoevropské soustavy chráněných území NATURA 2000 je zde vyhlášena ptačí oblast Orlické Záhoří a pět evropsky významných lokalit (EVL). Z hlediska přeshraničního významu je třeba zmínit EVL Zaorlicko, na kterou v nivě hraniční řeky Divoké Orlice navazuje polská EVL Dzika Orlica. Dvě národní přírodní rezervace doplňuje 19 přírodních památek a rezervací, z nichž nejstarší přírodní rezervace Černý Důl vznikla už v roce 1933. To vše dokládá, jak mimořádné postavení zaujímá tento malý kousek přírody a krajiny v České republice.
Historický vývoj krajiny a stav přírody Orlických hor byl ovlivněn využíváním přírodních zdrojů určených pro různé druhy výroby (např. sklářství, textilní dílny, hornictví). Svou roli zde sehrála i stavba systému válečného opevnění ve 30. letech 20. století, které se od té doby stalo z velké části součástí lesa. Zásadním mezníkem pro vývoj krajiny Orlických hor bylo poválečné vysídlení Českých Němců a následné plošné zalesňování nevyužívané zemědělské půdy. Podstatným zásahem do krajiny byly také rozsáhlé meliorace a scelování pozemků v 70. a 80. letech 20. století. Velkou roli sehrála imisní kalamita, která v 80. letech 20. století způsobila velkoplošný rozpad horských lesních porostů. Původní lesy byly na několika místech nevhodně nahrazeny nepůvodními dřevinami, např. borovicí klečí nebo smrkem pichlavým. V posledních letech se projevuje snaha o obnovu přirozeného vodního režimu krajiny a také o přírodě bližší složení horských lesů.