Orlické hory, hraniční pohoří klenoucí se nad tokem Divoké Orlice, patří po celý rok mezi hojně navštěvovaná místa České republiky. Horská krajina je protkaná prameny drobných toků a říček, mozaikou rašelinišť, květnatých mokrých luk, horských trávníků, pastvin a lesů. Ve srovnání s okolními sudetskými pohořími nejsou možná Orlické hory až tak výjimečné, přesto zde můžeme najít mnoho zajímavých druhů rostlin i živočichů. Mezi jinými třeba bohatou populaci středoevropského endemitu hořečku mnohotvarého českého, pro který se v České republice realizuje záchranný program.

Orlické hory v sobě nesou také odkaz minulosti. Výzvu k aktivnímu odpočinku a touze po poznání představují zříceniny gotických hradů, vojenské opevnění zbudované ve 30. letech 20. století, netradičně rekonstruovaný poutní kostel v Neratově i kaple sv. Anny přemístěná k osadě Hadinec. Bohatá sklářská historie Orlických hor je v současnosti připomínána deštenskými slavnostmi tavení skla dřevem.

Chráněná krajinná oblast Orlické hory

K ochraně přírodních a kulturních hodnot Orlických hor byla v roce 1969 zřízena chráněná krajinná oblast Orlické hory. Její severní a východní hranici tvoří státní hranice s Polskou republikou. Rozkládá se na území Královéhradeckého kraje, menší částí na jihu zasahuje i na území Pardubického kraje. Svou výměrou 204 km2 se řadí k menším chráněným krajinným oblastem v České republice.

Chráněná krajinná oblast Orlické hory se zcela překrývá s chráněnou oblastí přirozené akumulace vod CHOPAV Orlické hory vyhlášenou v roce 1978. V rámci celoevropské soustavy chráněných území NATURA 2000 je zde vyhlášena ptačí oblast Orlické Záhoří a pět evropsky významných lokalit (EVL). Z hlediska přeshraničního významu je třeba zmínit EVL Zaorlicko, na kterou v nivě hraniční řeky Divoké Orlice navazuje polská EVL Dzika Orlica. Dvě národní přírodní rezervace doplňuje 19 přírodních památek a rezervací, z nichž nejstarší přírodní rezervace Černý Důl vznikla už v roce 1933. To vše dokládá, jak mimořádné postavení zaujímá tento malý kousek přírody a krajiny v České republice.

Historický vývoj krajiny a stav přírody Orlických hor byl ovlivněn využíváním přírodních zdrojů určených pro různé druhy výroby (např. sklářství, textilní dílny, hornictví). Svou roli zde sehrála i stavba systému válečného opevnění ve 30. letech 20. století, které se od té doby stalo z velké části součástí lesa. Zásadním mezníkem pro vývoj krajiny Orlických hor bylo poválečné vysídlení Českých Němců a následné plošné zalesňování nevyužívané zemědělské půdy. Podstatným zásahem do krajiny byly také rozsáhlé meliorace a scelování pozemků v 70. a 80. letech 20. století. Velkou roli sehrála imisní kalamita, která v 80. letech 20. století způsobila velkoplošný rozpad horských lesních porostů. Původní lesy byly na několika místech nevhodně nahrazeny nepůvodními dřevinami, např. borovicí klečí nebo smrkem pichlavým. V posledních letech se projevuje snaha o obnovu přirozeného vodního režimu krajiny a také o přírodě bližší složení horských lesů.