Chci ochránit cenné území

V České republice existuje více institutů a kategorií ochrany území hodnotných z pohledu přírody a krajiny. Právní úpravu nalezneme v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon).

Zvláště chráněná území (dále jen „ZCHÚ“) jsou z pohledu zákona národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky) a dále soustava Natura 2000. Tu tvoří evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Více o územní ochraně se můžete dočíst zde. Vedle toho existují i další možnosti ochrany cenných částí přírody a krajiny, jak je popsáno dále.

Významný krajinný prvek

Hodnotnou část krajiny je možné chránit jako významný krajinný prvek (VKP). VKP je zákonem definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability (§ 3 odst. 1 písm. b) ZOPK). Institut VKP se v zásadě nepoužije pro ZCHÚ.

Ze zákona jsou jako VKP chráněny všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy.
Pokud se domníváte, že jiná část krajiny, která není VKP ze zákona, splňuje shora uvedenou definici, je možné podat podnět k registraci VKP dle § 6 ZOPK.

Jako VKP je vhodné registrovat například ​​​​​​​mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy, odkryvy, hodnotné dřeviny či skupiny dřevin včetně stromořadí, které nenaplňují podmínky pro vyhlášení památného stromu. Jako VKP lze registrovat také cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.

Jak jsou významné krajinné prvky chráněny?

Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekologicko-stabilizační funkce. Více o ochraně VKP se můžete dočíst na stránce Významné krajinné prvky.

K zásahům, které by mohly vést k jejich poškození nebo zničení nebo ohrožení či oslabení jeho funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, požádat o závazné stanovisko příslušný orgán ochrany přírody.

Příslušné orgány ochrany přírody k vydání závazného stanoviska:

  • obecní úřad obce s rozšířenou působností - u VKP ze zákona
  • pověřený obecní úřad - u registrovaných VKP
  • krajský úřad - v případě VKP na území evropsky významných lokalit

Zásahem, který by mohl vést k poškození, zničení nebo ohrožení VKP, může být např. umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

Jakým způsobem probíhá registrace VKP a jak mohu podat podnět?

Příslušným orgánem ochrany přírody je pověřený obecní úřad. Na území ZCHÚ dle zákona o ochraně přírody a krajiny není možné VKP registrovat. Podnět k registraci VKP může podat kdokoliv. Registrace je realizována postupem podle § 6 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Náležitosti podnětu na registraci:

  • z jakého důvodu je dobré území registrovat jako VKP,
  • stručná charakteristika území,
  • vyznačení území na mapě.

Podnět by měl splňovat náležitosti podání podle § 37 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, a musí z něj být patrno, kdo jej činí, které věci se týká, co navrhuje a žadatel musí uvést svou identifikaci. Dále by měl podnět obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určen a podpis osoby žadatele.

Krajinný ráz

Krajinný ráz je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti a je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu.

Jak je krajinný ráz chráněn?

Pokud zamýšlíte vykonávat jakoukoli činnost, která by mohla snížit nebo změnit krajinný ráz, musíte požádat příslušný orgán ochrany přírody o souhlas.
Mezi takové činnosti patří zejména umisťování a povolování staveb, ale může jít např. i o pokácení stromořadí nebo terénní úpravy. Vždy půjde o posouzení činnosti ve vztahu k definici krajinného rázu v rámci určitého místa či oblasti. Více o ochraně krajinného rázu se můžete dočíst na stránce Krajinný ráz.

Příslušné orgány ochrany přírody k vydání souhlasu:

  • obecní úřad obce s rozšířenou působností - na území mimo ZCHÚ,
  • krajský úřad - na území přírodních rezervací a přírodních památek a jejich ochranných pásem (mimo CHKO, NP a jejich ochranná pásma),
  • Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - ve svém územním obvodu, tedy kdekoliv na území chráněných krajinných oblastí vyjma CHKO Labské pískovce a CHKO Šumava a dále kdekoliv na území národních kategorií maloplošných ZCHÚ (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka) a jejich ochranných pásem, pokud neleží na území národního parku a vojenského újezdu,
  • správa národního parku – na území NP a jejich ochranných pásem (včetně území CHKO Šumava – zde je příslušná SNP Šumava, a CHKO Labské pískovce – zde je příslušná SNP České Švýcarsko).

Příslušný orgán vydává souhlas buď ve formě závazného stanoviska jako podklad pro navazující povolující rozhodnutí jiného orgánu (např. rozhodnutí o umístění stavby, povolení terénních úprav apod.), nebo ve formě samostatného rozhodnutí vydaného ve správním řízení (pokud žádné povolující rozhodnutí jiného orgánu není potřeba).

Jak mohu přispět k ochraně krajinného rázu?

Pokud víte o území cenném z hlediska krajinného rázu, s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, můžete dát podnět na příslušný orgán ochrany přírody, který zde může zřídit přírodní park.

Náležitosti podnětu budou obdobné jako v případě podnětu na registraci významného krajinného prvku (viz výše). Příslušným orgánem ochrany přírody je kraj, který přírodní park zřizuje formou právního předpisu (nařízení kraje). Přírodní park nelze zřídit v již vyhlášeném zvláště chráněném území.

V nařízení o zřízení přírodního parku se stanoví omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území, ale pouze s ohledem na konkrétní hodnoty krajinného rázu, kvůli kterým je přírodní park vyhlášen.

Jak mohu dále přispět k ochraně přírodně cenných území?

Pokud víte o území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů, můžete dát podnět na příslušný orgán ochrany přírody, který je může vyhlásit za přechodně chráněnou plochu, a to formou opatření obecné povahy. Přechodně chráněnou plochu lze vyhlásit i z jiných vážných důvodů, zejména vědeckých, studijních či informačních a lze ji vyhlásit kdekoli (i v rámci ZCHÚ).

Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu nebo na opakované období (např. po dobu hnízdění). V opatření obecné povahy se omezí takové využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení vývoje předmětu ochrany.

Příslušný orgán ochrany přírody:

  • ​​​​​​​obecní úřad obce s rozšířenou působností - mimo ZCHÚ,
  • krajský úřad - na území přírodních rezervací a přírodních památek a jejich ochranných pásem (mimo CHKO a NP a jejich ochranná pásma),
  • Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - ve svém územním obvodu (tedy kdekoliv na území chráněných krajinných oblastí vyjma CHKO Labské pískovce a CHKO Šumava a dále kdekoliv na území národních kategorií maloplošných ZCHÚ (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka) a jejich ochranných pásem, pokud neleží na území národního parku a vojenského újezdu.),
  • správa národního parku - na území NP a jejich ochranných pásem (včetně území CHKO Šumava – zde je příslušná SNP Šumava, a CHKO Labské pískovce – zde je příslušná SNP České Švýcarsko).

Zvláště chráněná území

Území, které může mít trvalou hodnotu zejména z přírodního hlediska, může být vyhlášeno jako zvláště chráněné území. V takovém případě se můžete obrátit na příslušný orgán ochrany přírody.

Velkoplošná ZCHÚ: národní parky se vyhlašují zákonem č. 114/1992 Sb. (ZOPK), chráněné krajinné oblasti vyhlašuje vláda nařízením.
Maloplošná ZCHÚ: národní přírodní rezervace a národní přírodní památky vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí vyhláškou, přírodní rezervace a přírodní památky vyhlašují krajské úřady nebo Agentura v obvodu své územní působnosti.