Území CHKO Orlické hory je rozděleno dle kritérií přírodních hodnot území do čtyř zón. Hranice zón jsou vedeny po zřetelných liniích v terénu a většinou i po hranicích parcel. Obecnou výjimkou z uvedeného pravidla je křížení hranice zóny a liniových parcel (např. komunikací). V souvislých lesních celcích jsou hranice zón vedeny po hranicích jednotek prostorového rozdělení lesa (JPRL), většinou po hranicích oddělení a dílců. Jednotlivé zóny jsou vylišeny následujícím způsobem:

I. zóna

tvoří (5 % plochy) – zahrnuje plochy z hlediska ochrany přírody nejcennější. Z lesů se jedná o lokality s přírodě nejbližší druhovou skladbou s ohledem na věkovou i prostorovou diferenciaci. Z luk jsou zahrnuty porosty s nejvyšším výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zejména pak podmáčené louky a mokřady. Do I. zóny jsou zařazena všechna větší maloplošná zvláště chráněná území, která tvoří její významnou část.

II. zóna

tvoří (40 % plochy) – zahrnuje zachovalé části krajiny CHKO Orlické hory. Jedná se o lesy se zachovalou mozaikou přírodě bližších porostů, druhově bohaté louky, pastviny, mokřady a nivní polohy s dostatečným zastoupením dřevin. Do II. zóny spadají i některé lokality s rozptýlenou zástavbou, ovšem s architektonickým a krajinotvorným pozitivním přínosem.

III. zóna

tvoří (53 % plochy) – zaujímá zbylé plochy volné krajiny v CHKO Orlické hory. Do III. zóny jsou zařazeny člověkem pozměněné ekosystémy, které jsou běžně hospodářsky využívané. Jedná se o souvislé smrkové monokultury, imisemi silně poškozené lesní porosty, intenzivněji zemědělsky využívané plochy, menší sídla bez souvislé zástavby a lokality se silným turistickým využitím.

IV. zóna

tvoří (2 % plochy) – zahrnuje zastavěné části větších sídel CHKO včetně větších zemědělských objektů. Z volné krajiny zahrnuje pouze souvislé plochy orné půdy a sadů v okolí Pěčína a Rokytnice v Orlických horách.​​​​​​